Jak jsme šli na Telefonní Budku 2

Jestli jste četli první díl Jak jsme šli na telefonní budku, tak jistě víte, že první akce dopadla fiaskem. A taky víte, že jsme našli poměrně opuštěnou telefonní rozvodnu. V tomto díle si povíme co jsme zjistili při hackování telefoní rozvodny.

Tentokráte nás šlo na akci více – já, tradičně Rero, a ještě 2 kámoší. S Rerem jsme měli vytvořené dokonalé pracovní podmínky, jelikož 2 hlídali a hlásili (poměrně často) kolem procházející lidi. Při této akci jsme šiltovky vyměnili za čepky, jelikož hustě sněžilo. Když jsme odcházeli domů nevypadali jsme jako hackeři, ale spíše jako sněhuláci. Co se týče vybavení bylo stejné, akurát jsem si vzal foťák, abych celou akci zdokumentoval….když budou vyvolané fotky tak se tady objeví. Ještě mám pro vás Radu č.1: Zabalte si nářadí (speciálně šroubovák) do nějaké látky…Rero měl tašku jako cedník.

Nejdřív jsme vypáčili plechový kryt telefonní rozvodny a zjistili jsme, že tam je ještě umělohmotný kryt, pod který vedl hrubý drát plný malinkých drátečků. V tu chvíli nás někdo vyrušil a my se šli projít směrem k nádraží. Tam jsme vypáčili naši známou budku (jelikož dvířka byly po 14 dnech zavřené). Uvnitř budky se nic nezměnilo, drát co jsme posledně ucvikli byl stále ucviknutý a vše vypadalo stejně jak jsme to minule opustili. Podívali jsme se na kovové trubky a zjistili jsme, že nejsou připevněné k vrchu (a nejsou v nich žádné dráty). Normálně jsme je vytáhli ven….nechápu, proč to tam telekomáci dávají když to na nic není. Ještě jsme odšroubovali černou krabičku, do které vedla jedna trubka…bylo v ní uzemnění…takový modrý drát. Usoudili jsme, že jediné místo odkud může jít telefonní kabel do budky, je ten kabel co do ní míří z vrchu. Myslím, že je to asi nějaká podivná budka a nemá se smysl do ní hackovat….chce to najít něco jiného.

Vrátili jsme se k rozvodně a velkýma šroubovákama jsme vypáčili ten umělohmotný kryt. Mám pro vás Radu č.2: Páčení umělohmotného krytu děla ještě větší hluk než páčení budky. Pod krytem byly 2 tzv. hlavy kde na každou bylo z obou stran napojeno asi 20
drátků a vše bylo očíslované. Taky tam byl jeden drát, který byl přichycen někde k hlavám – buď napájení nebo uzemnění. Po prozkoumaní rozvodny jsme se vrhli do hospody, jelikož jsme byli zmrzlí jak rampouchy a tam jsme si dali čaj s rumem.

Když jsme se trochu ohřáli a zaplatili učet, vyrazili jsme opět k rozvodně. Nožíkem jsme začali obnažovat drát po obou stranách aby jsme na to mohli hodit krokodýlky z telefonu
. Rera to zase koplo – tentokráte 12V. Omylem mi vypadli dráty z hlavy (z jednoho čísla a z obou stran ). Zkusil jsem na to napojit telefon, ale nepředpokládal jsem úspěch…taky se nic nestalo. Potom jsme zkoušeli ty krokodýlky nacpat do hlavy(vezměte si špendlíky…s krokodýlkama to moc nešlo) taky bez úspěchu. Potom jeden do hlavy a jeden na to uzemnění…taky bez oživení telefonu. Jelikož jsme už tam byli dlouho a sem tam vylezla nějaká babka s baráku a divně se na nás dívala – s obavou, že zavolá poldy jsme to zabalili.

Ještě jsme se provokativně vyfotili před policejní stanicí s šroubovákem v ruce. Nafotili detaily rozvodny a telefonní budky a odebrali se domů. Když teď o
tom přemýšlím, tak znám asi důvod proč nám nešel ten telefon. Je možné, že ne všechny dráty co vedou do té hlavy je od lidí co mají telefon…je možné, že jsme se napojovali na drát od někoho, kdo doma nemá aktivovaný telefon…má prostě jenom domů natažený drát.

V naší druhé akci jsme se na už hodně přiblížili volání zdarma – chyběl jen malý kousek. Z toho plyne, že se můžete těšit na další díl phreackerského serailu Jak jsme šli na telefonní budku 3 – ale to až bude teplo…v tom sněhu už nikde nelezu.